www.r-factor.cz: málo známé informace o scientologické církvi (sektě) a jejích aktivitách jako jsou Dianetika, LITE, PERFORMIA, Business Success, BASIC...

"STUDIJNÍ TECHNOLOGIE"

Součást náboženské literatury scientologické církve.

• STUDIJNÍ "TECH" PODLE HUBBARDA
• 1. PŘÍLIŠ RYCHLÝ POSTUP
• 2. NEJASNÁ PŘEDSTAVA
• 3. NEPOCHOPENÉ SLOVO
• "OBJEVY" HUMANISTY L. RON HUBBARDA???
• JSOU SCIENTOLOGOVÉ OBĚTI VLASTNÍHO UČENÍ?
• ETIKA A STUDIJNÍ POSTUP
• ODKAZY

STUDIJNÍ "TECH" PODLE HUBBARDA

V souvislosti s plánovaným otevřením první scientologické základní školy BASIC (v Brně v září 2009), se vyrojily otázky co to vlastně je ta scientologická "studijní technologie".

A o jaké "objevy" tedy jde?

Scientologický studijní postup stojí na pojmenování 3 základních překážek, které se mohou při učení vyskytnout a nabízí návod na jejich překonání. Tyto překážky jsou:

1. PŘÍLIŠ RYCHLÝ STUDIJNÍ POSTUP

Je situace, kdy student není schopen zvládnout látku, kterou se učí.

Mohli byste pozorovat, že je zmatený z toho co má dělat.

Pokud je to zcela nové učivo nebo obor, znamená to, že ten člověk do své první lekce zahrnul příliš mnoho věcí. Jako kdyby do první lekce zahrnul všech deset následujících lekcí a úkoly tam plnil na přeskáčku. Prostě si toho na začátek vzal příliš mnoho.

Náprava?

Student se musí učit postupně, po menších krůčcích. Jednu lekci za druhou, ne všech deset najednou. Pokud učivo není v lekcích, musí si ho sám nebo s pomocí někoho, kdo tomu rozumí, rozdělit na menší kousky a ty si seřadit tak, aby mu učení šlo lépe a nebyl z něho zmatený.

Těžko se učit mocniny, když ještě neumím násobit.

Pokud se jedná o látku, kterou již student studoval a nyní, u pozdější lekce, je zmatený a neví co má dělat, měl by se ve svém studiu vrátit až tam, kde mu to šlo. Tam obvykle leží něco, čemu plně neporozuměl a co teď může být základem problémů u další lekce. A nebo tato další lekce je opět příliš rozsáhlá a je nutno ji rozdělit na menší postupné dílky.

2. NEJASNÁ PŘEDSTAVA

Je to mlhavá nebo vůbec žádná představa o tom, co se právě učím.

Jak to může vypadat? Například se učím fotografovat a v knize čtu, že když fotím portrét, měl bych použít menší clonu a když fotím krajinu, měl bych použít clonu větší. Ale pokud nevím přesně co to ta clona je a jak pracuje a jak vypadá, tak v takovém okamžiku člověk může začít pociťovat zvláštní pocity. Např. se může cítit znuděný nebo podrážděný, může se mu točit hlava, může se cítit zmáčknutý, může být nad učením shrbený, může být jako mrtvý. A takto se může cítit i přesto, že vám ten člověk z paměti odříká definici, že clona je zařízení v objektivu fotoaparátu, které omezuje průchod světla.

A náprava?

Pomozte tomu člověku vytvořit si konkrétní představu toho, o čem zrovna studuje. Onomu budoucímu fotografovi ukažte obrázky clony, jak se otevírá a jak se zavírá, ukažte mu výsledné fotografie, které se dosáhnou při různých nastaveních clony, ukažte mu průřez fotoaparátem, aby věděl, kde je clona umístěna, případně mu dejte do ruky vymontovanou clonu, aby si ji mohl zblízka prohlédnout, ...

• Asi každý z nás zažil nějaký výklad, kdy se dá něco kolovat mezi posluchače. Ano, i tak se vytváří představa toho, o čem studuji.
• Výlet do elektrárny, když se o ní zrovna učíme, je opět pro lepší představu o tom, jak to celé funguje. Zrovna tak pomůže i návštěva hradu, když se o době, kdy byl hrad užíván učíme v dějepise.
• V letadle vám před letem nad mořem také přímo ukazují, kde jsou záchranné vesty a případně jak s nimi manipulovat místo toho, aby o tom jen mluvili.
• Dokonce i správná gesta při přednášení či hovoru pomohou lépe vytvořit představu.
• Nákres, obrázek, schema, konstrukční výkres, skica, fotografie, ... to vše pomáhá vytvářet konkrétnější představu o dané věci.
• Pro vytvoření lepší představy o něčem může sloužit film nebo video nahrávka.
• Simulátor (např. letecký) sice slouží i ke zrychlení reakcí na některé neočekávané situace, ale zároveň slouží k tomu, aby pilotům ukázal situace, které možná v praxi vůbec nepotkají, ale když by se do nich náhodou dostali, tak aby věděli co to je a jak zareagovat. Zkrátka aby měli představu, jak to při dané situaci vypadá.
• Trenažér v autoškole opět pomáhá žákům, získat určitou představu např. o setrvačnosti auta a jeho jízdních vlastnostech. A získají ji lépe, než kdyby si o tom jen četli nebo prohlíželi nákresy či shlédli film.

Příkladů bychom našli nepřeberně a teď už jde jen o naši inteligenci, co zvolíme, abychom sami (nebo naši studenti) získali lepší představu o tom, o čem se právě učíme. Volit musíme nejen podle dostupnosti (bylo by fajn letět se podívat na Měsíc, když se o něm učíme, jen by to stálo hodně peněz a proto bude vhodnější pořídit si mapu Měsíce, fotografie, dojít se podívat na hvězdárnu a velkým dalekohledem pozorovat Měsíc, dojít se podívat do muzea na měsíční kámen a třeba si i prohlédnout film či fotografie z letu na měsíc), ale i podle vhodnosti (obrázek žirafy je určitě dobrý, ale návštěva Zoo poskytne lepší představu; návštěva hotového domu je pro architekta zajímavá, ale pokud bude moci nahlédnout do stavebních výkresů, v mnoha případech získá lepší představu o konstrukci domu).

Modelování

Jedna z mála věcí, která může být pro někoho nová je modelování předmětů či celých vět, výroků a myšlenek z dětské plastelíny.

Scientologové doslova píší: "Pomocí kusu plastelíny a štítku se dá vyjádřit jakýkoli předmět nebo princip nebo činnost." "Když někdo něco dokáže ztvárnit v plastelíně, tak tomu rozumí. Jestliže to nedokáže, tak tomu ve skutečnosti nerozumí."

Je to způsob, kterým se snaží vnášet rovnováhu mezi "význam a hmotu" při studiu náboženských spisů.

3. NEPOCHOPENÉ SLOVO

Toto je podle scientologického postupu učení největší překážkou ve studiu. Jedná se o slovo, kterému student buď nerozumí vůbec nebo mu rozumí špatně (má pro něj jiný význam).

Nepochopené slovo se projevuje dvojím způsobem:

1. Scientologové věří, že ta část textu, která je přímo za nepochopeným slovem, je v paměti prázdná.
   Pak se člověk bude cítit, jako by měl v hlavě prázdno, bude unavený, bude mít pocit, že je duchem někde jinde, případně podrážděný a nervózní.
   Nepochopené slovo leží těsně před oním "prázdným" místem.
   Najděte nepochopené slovo, objasněte (si) ho a prázdné místo zmizí.
2. Člověk na základě nepochopeného slova může vzdát studium školy, kurzu nebo daného oboru. Scientologové toto nazývají útěk (blow).

Jak objasňovat nepochopené slovo?

Hlavně to chce dobrý slovník. Dobrý neznamená ten největší, jaký existuje. Jednotlivé definice by měly být pro studenta snadno srozumitelné a nejlépe bez dalších "nepochopených slov". Vhodné jsou i encyklopedie, které dané heslo doplňují více informacemi, třeba i obrázky. Pokud se jedná o nějakou odbornou záležitost, je vhodný slovník daného oboru (např. lékařský slovník), protože odborná terminologie častokrát není v obecném jazykovém slovníku vůbec zanesena nebo jen velmi zjednodušeně.
Vhodný je i etymologický slovník – slovník, který pojednává o původu slova (např. u hesla SEKTA se lze dočíst, že je to "skupina odštěpenců" a slovo pochází z latinského "secta", které vzniklo od slova "secare", což znamená sekat či odsekávat a případně nás ještě odkazuje na heslo "sekce"). I původ slova nám pomůže lépe pochopit jeho význam či přeměnu do současného významu. V některých rozsáhlejších slovnících (např. anglický The New Penguin English Dictionary) najdeme etymologii přímo v základním slovníku.

1. Kdykoli narazíte na slovo, zkratku, symbol, znak, atd. kterému nerozumíte, nepokračujete dále ve čtení (pokud tam není bezprostředně ono slovo vysvětleno), ale vezměte si slovník případně cokoli dalšího, co vám pomůže objasnit jeho význam v textu. Jedno slovo ve slovníku může mít více definic (někdy i 10 a více). Najděte tedy konkrétní definici, která se hodí do vašeho textu. Poté si vytvořte několik vět, ve kterých použijete toto slovo v kontextu definice, která se hodí do vašeho studia. Věty tvořte tak dlouho, až je vám použití slova, v rovině daného významu, jasné.
   
   Pak si objasněte každou další definici, kterou u slova najdete a opět na každou z nich tvořte tak dlouho věty, až budete rozumět použití slova v těchto jiných definicích. Ale je zbytečné (pokud to nevyžaduje kontext vašeho studijního textu) objasňovat si zastaralé a nepoužívané definice či technické nebo odborné definice (vše je zpravidla ve slovníku označeno). Tyto definice tedy přeskočte. Zbytečně by vás to zdržovalo a často byste si museli objasňovat i slova obsažená v těchto definicích a je možné, že byste, například zastaralý význam slova, stejně nikdy neuplatnili v praxi.
   
   
2. Jako další si objasněte původ slova (etymologii).
   
   
3. Pokud jsou uvedeny další informace o slově (např. idiomy - ustálená slovní spojení, která nelze pochopit ze základního významu slova), je dobré si je také objasnit a vytvořit si s nimi nějaké věty.
   Další důležité informace mohou být i slova obdobná – synonyma.
   
   
4. Vraťte se k vašemu textu a začněte studovat před místem, kde bylo nepochopené slovo, nejlépe celý odstavec či kapitolu, aby vám to dávalo smysl.

Je lépe používat jednoduchý slovník; obsahuje méně definic a definuje slova jednodušším jazykem, takže je méně pravděpodobné, že v samotném výkladu slova bude nějaké slovo, kterému bychom nerozuměli. V tom případě by bylo nutné nejprve objasnit (kompletním postupem 1-4) toto další nepochopené slovo a pak se vrátit do definice původního slova.

Nepochopené slovo nemusí být jen něco zcela nového a neznámého, například "propulze" (propulze je vyvolání tahu potřebného k pohybu, např. u letadla, lodi, rakety, ...) - na toto slovo můžete narazit ve zmínce o Hubbardově životě, kdy se učil černou magii od zakladatele "laboratoře propulzních tryskových motorů", John Whiteside Parsonse (viz reportáž Uvnitř scientologie). Nepochopené slovo ale nemusí být právě vždy takto neznámé či neobvyklé. Pro někoho to může být i zcela běžné slovo, třeba i jen větná spojka. U někoho to může být i částečná neznalost jazykových pravidel dané řeči.

Jak se vyvarovat nepochopeným slovům pokud chcete, aby vám ostatní porozuměli? Vyjadřujte se co nejsrozumitelněji. Hlavně tam, kde je nutno, aby vám lidé rozuměli jednoznačně. Pokud je potřeba užít nějaký neznámý či nepříliš obvyklý výraz, ihned ho vysvětlete (např. systémem poznámky pod čarou či glosářem). V naprostém protikladu lze vidět třeba zákony státu, kde stát chce, aby občané zákony dodržovali, ale část občanů není schopna zákon přečíst a porozumět mu z důvodu, jak složitě a komplikovaně a často i vícevýznamově je napsán. A dokonce i vzdělaní právníci se pak přou, čí výklad daného paragrafu je správný.

OBJEVY "HUMANISTY" HUBBARDA

Obrázek je úvodní text ze scientologické brožury o učení. Pro zvětšení klikněte na obrázek.

Studijní centrum BASIC, o.p.s. uvádí druh obecně prospěšných služeb:
"Efektivní vzdělávací služby založené na objevech spisovatele a humanisty L. Rona Hubbarda v oblasti vzdělávání."

Tvrzení, že tento studijní postup je objev (objev je odhalení něčeho neznámého na základě nových poznatků) se zdá být nadnesené. "Toto vše jsou Hubbardovy objevy a přínos lidstvu, ...", asi bude jen další součástí manipulace scientologické sekty, a asi mělo vytvořit zdání nadlidského hrdiny a všeználka.

Ale vezměme "objevy" postupně:

1. "Příliš rychlý postup"
   Dávno před scientologií a Hubbardem se používalo rozdělení učiva na lekce a další menší části.
   
2. "Nejasná představa"
   Již od nepaměti řada lidí pro zlepšení porozumění toho, co chce jiným říci, používá náčrtky (i třeba jen klacíkem do písku), plány, obrázky, instruktážní filmy, ... Vždyť i to pověstné Newtonovo jablko pomohlo k vytvoření jasnější představy o fyzikálních zákonitostech.
   
3. "Nepochopené slovo"
   To, že může existovat nevědomost významu nějakého slova si uvědomují lidé již dlouho dobu. A proto vznikly slovníky, na které se Hubbard odkazuje.

Hubbardův přínos (pokud je vůbec nějaký) tedy není v nějakých objevech, ale spíše v kompilaci již známých věcí, které doplnil o své postřehy a použití scientologického e‑metru (obdoba jednoduchého detektoru lži), při vyhledávání nepochopených slov.

JSOU SCIENTOLOGOVÉ OBĚTI VLASTNÍHO UČENÍ?

Asi ano. A to je důvod, proč scientologům někdy nerozumíte. Používají výrazy, které buď vůbec v běžné řeči (slovníku) neexistují, nebo mají jiné definice. Jako například gradient, technologie, auditing nebo thetan či klírovat a řada a řada dalších.

Tento studijní postup mají snahu nazývat „studijní technologií“. Ale jakápak to je technologie, když se tu nezabýváme žádnou výrobou (technologie je „nauka o způsobech zpracování materiálu na určitý výrobek“ nebo „výrobní způsob, postup“ - viz slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost). Jedině, že bychom se bavili o výrobě scientologů, což by šlo označit za velmi lukrativní "výrobu". Je to snad jen snaha působit "vědecky" a "učeně", tak jak to lze vidět u některých lidí, kteří používají hromadu cizích slov jen proto, aby ohromili ostatní?

To samé lze vidět i u názvu "příliš strmý gradient". "Gradient" je definován jako změna fyzikální veličiny připadající na jednotku délky. Ano, pokud bychom jako fyzikální veličinu vzali náročnost látky či objem vědomostí, asi bychom se přiblížili k tomu, "co chtěl básník říci". Nebylo by to snad ale lepší nazvat např. "příliš rychlý postup"?

Sami scientologové mají dva slovníky, kde najdete zcela nově vymyšlená slova (jako např. scientologie, thetan, orgboard) či nově definovaná slova stávající (klobouk, auditing, ...). Tyto slovníky mají více než 1000 stran. Tak mnoho nepochopení může být mezi scientologem a běžným člověkem (pro toho existuje scientologický výraz "wog").

K celému studijnímu postupu pak ještě patří několik metod, jak vyhledat nepochopené slovo (např. se scientologickým detektorem lži – e-metrem; hlasitým předčítáním druhému člověku; či vyhledáním nejdůležitějších slov a dotazováním se na jejich definice).

Toto vše je v různých rozsazích textu popsáno v náboženské literatuře scientologické církve a nahráno na magnetofonových nahrávkách.

ETIKA A STUDIJNÍ POSTUP

A na závěr citát ze směrnice scientologické církve s názvem "Etika a studijní postup".
Zde se mimo jiné píše, že:

ODKAZY

• BASIC
• LITE
• Applikovaná Scholastika

© 2008-2011 www.R-FACTOR.cz / aktualizováno 31.07.2011

UVNITŘ SCIENTOLOGIE

REPORTÁŽ

časopisu Rolling Stone popisuje Scientologickou církev, její nápravné programy a ideologickou indoktrinaci.

ZA MOSTEM JE XENU

KNIHA

popisuje život v sektě. Jak se Margery dostala k scientologům a jak přišla téměř o všechno; o peníze, iluze a málem i o svou rodinu a život.

GEORGE ORWELL, 1984

FILM

natočený podle Orwellova románu 1984. Hubbard v jedné přednášce řekl, že takto by vypadal svět při tajném používání scientologie.