www.r-factor.cz: málo známé informace o scientologické církvi (sektě) a jejích aktivitách jako jsou Dianetika, LITE, PERFORMIA, Business Success, BASIC...

ZA MOSTEM JE XENU

Margery Wakefieldová: zážitky bývalé členky scientologické sekty

Kapitola 6: během noci clearů uvidíš věčnost

 

Zaslechala jsem známe zaklepání na dveře. "0700. Budíček." Otevřela jsem oči a pocítila ostrou bolest na temeni. Ach ne, pomyslela jsem si, vím, co to je. Neochotně jsem se posadila a cítila, jak se po mně rozlévá známá nevolnost a bolest hlavy je silnější a silnější. Migréna.

Vypotácela jsem se do koupelny. Snad mi pomůže studená sprcha. Ale ze zkušenosti jsem už věděla, že to bude těžký den.

Několik posledních dní jsem prožila jako ve spánku. Zachraňovat svět, pomyslela jsem si, je dřina. Byla jsem na kurzu již tři dny. Z nějakých důvodů jsem předpokládala, že centrum bude v neděli zavřeno.

Těšila jsem se na přestávku z nabitého rozvrhu kurzu. 8:00 až 22:30 se dvěma krátkými přestávkami a hodinovou polední pauzou. Ve 22:30 jsme se vždy podělili o své "zisky", pak bylo "shromáždění", jehož hlavním úkolem bylo rozeslat poštu a trvalo až do 1:00 nebo i déle.

Když přišla neděle, překvapilo mne běžné klepání na dveře. Jak jsem zjistila, neděle byl pro scientology den jako každý jiný. Zvláště špatné na tom bylo to, že včera večer jsme měli mimořádně dlouhé shromáždění, protože bylo nutno rozeslat náš měsíčník.

Stála jsem ohnutá nad umyvadlem a doufala, že se svět přestane točit. Přemýšlela jsem, co asi dělají scientologové, když onemocní. Z materiálů na kurzu jsem už vypozorovala, že medicína je naprosto odsuzovaná, nanejvýš mohla být použita jako poslední východisko, když selžou všechny prostředky scientologie. "Antonio," držela jsem si pulzující hlavu v dlaních a hleděla jsem na kamaráda sedícího za stolem, "co dělá scientolog proti bolesti?"

"Co? Co se děje?" podíval se na mne znepokojeně.

"Migréna. Už jsem ji měla předtím. Myslím, že je to kvůli nedostatku spánku. Myslíš, že by mne mohli na jeden den uvolnit z kurzu?"

"No, to bys pak musela jít na etiku," přimhouřil oči. "Asi by bylo lepší zkusit vydržet na kurzu."

"Na etiku? Proč?" představa další návštěvy etického führera v pubertě byla ponižující.

"Protože v Scientologii se říká: "Nemoc, to je PTS," odpověděl Antonio vážně. "Potenciální zdroj problémů," dodal, když viděl můj zmatený výraz. "Znamená to, že by jsi mohla být PTS, nebo být ve spojení s SP, utlačovatelem. A úkolem etiky je pomoci ti "vystopovat SP". To a ještě trochu dianetického auditování by mělo stačit."

"Víš ty co?" dodal, když viděl můj nerozhodný výraz. "Já si promluvím se supervizorkou kurzu a uvidíme, zda ti mohu dát asist. Počkej tady." Za pár minut byl zpátky. "Pojď se mnou," řekl. Zavedl mne do jedné ze zadních kanceláří a zavřel dveře. "Vyzkoušíme dotykový asist a uvidíme, zda ti to pomůže." Přitáhl si židli do středu místnosti a ukázal, ať si na ni sednu.

"OK, teď ti dám pokyn a chci, aby jsi vždy potvrdila, když ti ho zopakuji. Připravena?"

"Jasně," řekla jsem, ale netušila jsem, co se stane.

"V pořádku. Jdeme na to." Přiložil mi palec na čelo. "Vnímej můj prst." požádal se něžně.

"Ano," odpověděla jsem.

Potom mi přitiskl prst na pravý spánek.

"Vnímej můj prst."

"Hmm," přisvědčila jsem.

Potom jsem pocítila jeho prst na tváři.

"Vnímej můj prst."

"Ano."

Pokračoval a tiskl mi prst na různá místa na těle. Zdálo se, že v jeho postupu je nějaký systém. Při každém dotyku mi dával stejnou žádost..

Takto to šlo alespoň půl hodiny. Byla jsem zvědavá, jaký účinek to má mít. Ale zjistila jsem, že jsem překvapivě uvolněná a cítím energii, která mi probíhá nahoru dolů podél páteře, asi jako po dobré masáži.

Jak pokračoval, byla jsem stále malátnější. V jedné chvíli jsem skutečně upadla do vytouženého spánku. Když jsem sebou trhla a probrala se, abych nespadla na zem, viděla jsem, že Antonio stále pokračuje v tom zvláštním procesu.

Cítila jsem, jak se mi svaly pod dotykem jeho prstu uvolňují. Energie mi teď procházela celým tělem. A potom, asi po hodině, najednou přestal a ustoupil. "Tak, jak se cítíš?" zeptal se.

"Neuvěřitelné. Cítím se výborně. Bolest je pryč. To je neuvěřitelné, že jsi mne zbavil migrény. Obyčejně to trvalo alespoň dva dny." Byla jsem upřímně překvapená. Stále jsem cítila proudit energii po celém těle.

"To je dobře," řekla Antonio skromně. "Jsem rád, že to zabralo. A asi ti to ušetřilo jednu zbytečnou cestu na etiku," ušklíbl se na mne. "Teď se vrať na kurz a já toto zapíši jako sezení."

"Děkuji," řekla jsem vděčně a otevřela dveře.

Dostala jsem studijní materiály a sedla jsem si na své obvyklé místo. Když jsem studovala, uvědomila jsem si, že nevolnost a závratě jsou pryč. Dokonce jsem se cítila odpočinutě. "Zvláštní," pomyslela jsem si. "Úžasné."

Otevřela jsem materiály.

"Auditoři," četla jsem další materiál podle mého kontrolního listu.

"... byli od prvního scientologického sezení jediní lidé na této planetě, kteří jsou schopni osvobodit člověka."

Čas od času někteří zapomenou nebo neberou na vědomí skutečnost, že auditor není jen tak někdo, kdo pracuje v scientologii. Auditor je vysoce vyškolený specialista, nezáleží na tom, o jaké úrovni auditora hovoříme. Je jediný nebo jediná, kdo může dát člověku pravdu. Auditor je velmi důležitý při klírování této planety a tohoto vesmíru. Všichni auditoři jsou vážené osoby.

Věděla jsem, že Antonio je auditor třídy 8, což znamenalo, že má za sebou nejvyšší stupeň výcviku v scientologii. V té době být na třídě 8 znamenalo asi tolik, jako mít doktorát.

Po mém dnešním ranním zážitku jsem byla více nakloněna věřit tomu, co Hubbard psal ve svých materiálech. Usmívala jsem se. Připomněla jsem si, že Antonio je můj přítel. Od začátku se o mne staral jako otec. A měli jsme společný koníček – klavír. Jak jsem zanedlouho objevila, Antonio byl vynikající koncertní hráč na klavír. Pokračovala jsem ve čtení:

"Scientologie je věda o životě. Je to první pokus západní civilizace pochopit život. Všechny předcházející pokusy začaly v Asii nebo Východní Evropě. A všechny selhaly. Žádný z nich nám nedal více bezpečí. Žádný z nich nezlepšil lidské chování. Ačkoli to mnohé tvrdily, žádný z nich nezměnil lidskou inteligenci. Scientologie je něco nového pod sluncem. Ale ačkoli je mladá, je to důkladně testovaná a potvrzená věda o existenci."

"Scientologie může zlepšit lidské chování a opravdu to dělá. Scientologie může zvýšit lidskou inteligenci a dělá to. A scientologie dokáže i jiné věci. Je to věda o životě a funguje. Přiměřeně používá základní pravidla života a vnáší pořádek do chaosu."

Na další stránce jsem četla:

"V celém širém vesmíru není jiné naděje pro člověka než jsme my."

Četla jsem dále.

"Podívejme se pravdě do očí. Svět čelí několika krizím. Nelidskost člověka vůči člověku má každý den nové pomníky. Správný okamžik, kdy je nutno přivést chaos pod kontrolu je dříve, než to vypukne naplno. V tomto ohledu mírně meškáme. Hrozné je, že na Zemi není žádná jiná organizace, která by to zpomalila. Ve skutečnosti na Zemi není žádné jiné know-how, které by vyřešilo problémy člověka. Takže jestliže nechceme jednoho dne sedět mezi troskami, měli bychom si pospíšit."

"Toto není žádná poplašná zpráva. My jsme ti lidé, kteří to mohou konfrontovat. Vidíme, že předcházející civilizace zanikly. Chaldejci, Babyloňané, Egypťané, Číňané, Hindové, civilizace Řeků, Římané, i Evropané zanikly. Ti drobní utláčení rolníci, které vidíte ve Francii, byli kdysi hrdinnými Římany. Ti malí hnědí muži, kteří prodávají své sestry na ulicích Káhiře, byli kdysi mocnými Egypťany. A právě ve chvíli, když tyto civilizace vypadali nejbohatější, začal jejich pád. Zrovna tak jako u té naší."

"Všechny selhaly, protože neměli žádné know-how o člověku. Moudrost, skutečná moudrost, by byla kteroukoli z těchto civilizací zachránila. Moudrost dokáže zachránit i nás. Scientologie může připravit cestu. Ale scientologie nemá šanci, pokud nevytvoří fungující skupiny. Vy ... to můžete udělat."

Někdo mne poklepal na rameno. Bylo to další dívka na kurzu, Ellie. "Potřebuji někoho na TR 0," podívala se na mne s nadějí. "Máš na to čas?"

"Jasně," souhlasila jsem. "Nikam nespěchám."

Zbytek dopoledne jsme nehybně hleděli jedna druhé do očí. Zažívala jsem stejné pocity jako při svém prvním TR 0 s Georgem. Když supervizorka vyhlásila přestávku na oběd, cítila jsem opět ten rozpínající se klid a věčnou blaženost tak, jako předtím. A vypadalo to, že i Ellie.

"To stačí!" Polední pauza!"

Neochotně jsem se vrátila na Zem a přivedla jsem se do víceméně normálního vědomí. Jak jsem se vracela do domů na oběd, všimla jsem si, že barvy jsou zase neobyčejně jasné. Cítila jsem, jako by mne uvnitř nadnášela naděje. "Ach Aileen," řekla jsem nadšeně, když jsem si sedala ke stolu, "jsem taková šťastná, že jsem v scientologii. Chtěla bych, aby o tom každý věděl. Víš co tím myslím?"

"Ano, miláčku," podívala se na mne Aileen mile. "A právě jsem si s tebou chtěla promluvit. Antonio a já jsme se bavili o tom, že by nás potěšilo, když by ses rozhodla přidat se k nám do Sea Orgu. Je to nejúčinnější cesta, jak změnit tento svět. Pobavíme se o tom později." Vyměnila si s Antoniem pohledy.

"Sea Org," pomyslela jsem si vzrušeně. V minulých dnech jsem slyšela hromadu příběhů o tom, jakým dobrodružstvím je být součástí nejelitnější skupiny v scientologii. Všimla jsem si plakátu v Celebrity centru. Byl to obrázek velké lodě s mnoha usměvavými tvářemi mávajícími z paluby. "Být elitou planety Země, smetánkou ze smetánky. Přidat se k Sea Org." Proč ne? Pomyslela jsem si, když jsem si nabírala zeleninu. Co mohou ztratit? Bude to dobrodružství.

Stále jsem ještě fantazírovala, když supervizorka zavolala: "To stačí!" a zahájila odpolední studium. Vrátila jsem se ke studijnímu materiálu a soustředila se na čtení.

"Jsme jediní lidé a jediná organizace na Zemi, která má technologii a zájem pokusit se vyjasnit situace, které jsou v rukách jiných celkem neovladatelné. Jsme ti, kteří si rozumně poradí s atomovou bombou a rozpadem a zmatkem ve společnosti."

Přešla jsem na další stranu.

"Scientologie je dnes na celém světě, má představitele na každém kontinentě zeměkoule. Ve chvíli, když toto čtete, se tato stejná příručka překládá z angličtiny do mnoha dalších jazyků a rozšiřuje se mezi národy, kde se mnoha miliónů dosud nedotklo angloamerické myšlení."

"To, zda se tento materiál použije nebo odmítne, může rozhodnout o tom, zda člověk použije nebo odmítne atomovou bombu. Scientologie zatím slaví úspěch. Ve stejném období dějin dozrály dvě největší síly ovládající člověka: poznání sebe samého i druhých pomocí scientologie a zničení sebe samého i druhých pomocí atomového štěpení. Která síla zvítězí, záleží do značné míry na tom, jak použijete Scientologii."

"Zemi už nezůstává příliš času. Musíme pracovat."

"Posláním scientologie není vítězství, ale civilizace. Bojujeme proti hlouposti – hlouposti, která nás přivede k Poslední válce."

"Pomocí scientologie může člověk zastavit šílenství, zločin a válku. Je tu, aby ji člověk mohl použít. Je tu pro jeho pokrok. Ty nejdůležitější závody na Zemi se dnes nekonají mezi jedním národem a druhým. Jediné důležité závody v tomto okamžiku se konají mezi Scientologií a atomovou bombou. Dějiny člověka, jak už to řeklo mnoho známých lidí, budou záviset na tom, kdo zvítězí."

Otočila jsem stránku a četla dále.

"Tam, kde dnes Zem harmonicky obíhá okolo Slunce, bude černá koule, vysušená, spálená a znetvořená ruinami, se vzduchem znečištěným radioaktivitou a půdou rozrytou krátery a pod Sluncem, které kdysi svítilo na angloamerickou civilizaci, budou stát jen černé rozbořené kostry bývalých měst. Snad jsou i jiné planety a snad budou i jiné časy, ale dnes jsme právě zde a naše úsilí a snahu bychom měli věnovat civilizaci, kterou tu právě máme. Možná by bylo lepší začít znovu a vybudovat nějakou jinou. Já si to nemyslím. Myslím si, že dokážeme pokračovat v tvorbě této civilizace a dovedeme člověka dále, navzdory jeho hlouposti. Víme jak na to a dokážeme to. Záleží to na nás. Záleží to na tobě a jen pak můžeme čestně tvrdit, že to záleží na člověku."

"A potom, až to zvládneme, jaká bude tvá odpověď na otázku: 'Pomohl jsi i ty?'"

Seděla jsem tam několik minut, zahloubaná do myšlenek. Vzpomínala jsem si na život na univerzitě. Co jsem tam vlastně dělala, divila jsem se. Kam jsem směřovala? Měl můj život vůbec nějaký smysl? Má odpověď byla – ne. Tady bylo něco důležitého, co bych mohla udělat a tím pomoci tomuto světu. O čem jsem dříve snila? Že budu učitelkou hudby? Tady mohu pomáhat zachraňovat svět před možnou jadernou katastrofou. Co z toho je důležitější?

Odpověď mi už byla jasná. Není na výběr. Hudba počká. Už jsem se rozhodla. Přidám se k Sea Orgu!

Nemohla jsem se dočkat přestávky, abych to řekla Antoniovi a Aileen. Věděla jsem, že budou mít radost. Byli pro mne jako rodina. Antonio a Aileen mi už byli bližší než moji skuteční rodiče. Byli mými duchovními rodiči. Cítila jsem se šťastná a v bezpečí. Přidat se k Sea Orgu bylo jako přidat se do rodiny. Podepsat papíry bylo jen formalitou. Protože ve skutečnosti jsem v hloubce duše členem této rodiny už byla. Patřila jsem sem.

"To stačí! Přestávka! Patnáct minut!" Následovalo klasické skřípání židlí o podlahu, jak se všichni hrnuli ven.

"Antonio," přišla jsem za ním s úsměvem. "Rozhodla jsem se. Přidám se k Sea Orgu!"

"To je úžasné," řekl upřímně. Pojďme tuto dobrou zprávu oznámit Aileen." Hnali jsme se k zadní kanceláři.

Aileen se dívala překvapeně. "Aileen," řekla jsem lapajíce po dechu. "Přidám se. Chci se přidat k Sea Orgu. Chci vám pomáhat."

Aileen spráskla ruce, přišla ke mně a objala mne. "Moje drahá, to je úžasné," řekla vřele. "Ručím ti za to, že toho nikdy nebudeš litovat. Udělala jsi velmi dobré rozhodnutí. Jsme rádi, že tě tu máme. Antonio a já jsme oba doufali, že by jsi se jednou mohla takto rozhodnout, ale nečekali jsme, že to bude tak brzo! Blahopřeji!"

"Co mám tedy udělat, abyste mne přijali?" zeptala jsem se nadšeně.

"Jen pár věcí, které je třeba zařídit." Aileen vytála pár papírů ze stolu. "Musíme projít takovýto dotazník, abychom zkontrolovali, zda nemáš někde ve světě nějaké nedokončené věci." Začala mi pokládat otázky.

Sea Org dotazník.
Sea Org dotazník.

Máš nějaké dluhy? Ne, odpověděla jsem pravdivě.

Nějaké problémy se zákonem? Ne.

Byl by někdo v rodině proti tvému rozhodnutí? Vzpomněla jsem si na rodiče. Asi by nebyli nadšeni z posledního vývoje událostí, ale věděla jsem, že by mi nikdy nechtěli bránit dělat to, co opravdu chci. Ne, řekla jsem Aileen.

Vlastníš nějaký majetek? Máš děti? Ne. Ne.

Existuje něco jiného, co by ti mohlo bránit stát se zaměstnancem scientologie na plný úvazek? Ne, nic takového není, řekla jsem celá nadšená. "Dobře, vše je v pořádku." Aileen podepsala dotazník a vytáhla ze stolu další papír.

"Jsi připravena podepsat smlouvu?" usmála se na mne pyšně a podala mi úředně vypadající list vytištěný na tvrdém papíru A4. Nahoře byl symbol Sea Orgu, dvě olivové větvičky okolo zlaté hvězdy. Pod tím bylo velkými písmeny: Flag service Org, SEA ORGANIZATION, Pracovní smlouva."

Pod tím byl mezi dvěma mořskými koníky zlatě vytištěný odstavec:

JÁ, ____________, TÍMTO SOUHLASÍM se vstupem do pracovního vztahu se SEA ORGANIZATION a při plném vědomí a s vědomím všech důsledků souhlasím, že se budu řídit jejím záměrem, kterým je zavedení ETIKY na tuto PLANETU a do VESMÍRU a budu se naplno a bezvýhradně řídit disciplínou, zvyky a podmínkami této skupiny, které se zavazuji dodržovat.

TÍMTO UZAVÍRÁM SMLOUVU SE SEA ORGANIZATION NA NÁSLEDUJÍCÍ MILIARDU LET.

Pod tím bylo místo na podpisy.

Smlouva Sea Org na miliardu let.
Ukázka smlouvy Sea Orgu na miliardu roků.

Podívala jsem se tam znovu. Viděla jsem dobře. Podívala jsem se zmateně na Antonia a Aileen.

"Miliarda roků?" zeptala jsem se. "Proč miliarda roků?"

Antonio se podíval na Aileen. "To protože si Ron myslí, že alespoň takto dlouho bude trvat vyklírovat celý vesmír. Potom, co vyklírujeme tuto planetu, čekají na nás statisíce nových planet, které bude nutno také vyklírovat. Chce se jen ujistit, že se může na tvou věrnost spolehnout. Kdo není připraven přijmou závazek na miliardu let, zřejmě není připraven vstoupit do Sea Orgu," podíval se na mne vážně.

"Myslím, že tam jde i o to," přerušila ho Aileen, "že být členem Sea Orgu není lehké. Občas nastanou i těžké časy. Kdo s námi není na 100%, kdo není připraven přijmout závazek na život a na smrt, nemůže být úspěšným členem Sea Orgu. Je to vážné rozhodnutí."

Polkla jsem. Pomyslela jsem opět na Michigan a na školu. Pomyslela jsem na svou rodinu.

"Víte," řekla jsem a rozesmála jsem se, "nikdy jsem neuvažovala tak daleko do budoucnosti. Nejsem zvyklá plánovat si věci na miliardy roků. Nemáte nějaké krátko dobější smlouvy? Například na nějakých pár tisíc let na zkušební lhůtu?"

Antonio ani Aileen se nesmáli. "V běžných orzích," vysvětlil mi Antonio, "jako například v L.A. mají kratší smlouvy. Ty můžeš podepsat na dva a půl roku nebo na pět. Ale v Sea Orgu je jen jeden typ smlouvy. Tento."

Seděla jsem potichu asi minutu, potom jsem pomalu zdvihla pero ze stolu. "Tak tedy dobře," a podepsala jsem se. Zkoušela jsem si představit miliardu let, ale ztratila jsem se už při představě prvního milionu. A jsem tam."

"Znamenitě," podepsala se Aileen do kolonky pro svědka. Potom se podepsal Antonio jako druhý svědek.

"A je to na papíře," vydechl Antonio spokojeně. "Vítej v Sea Orgu, drahá. Rádi tě vítáme na palubě. Antonio mi potřásl rukou. "Pojďme na oběd," navrhl. "Do pořádné restaurace. Jdeme oslavovat."

To odpoledne se mi těžce přemýšlelo, má mysl se stále snažila strávit neobvyklost smlouvy, kterou jsem podepsala. Ještě před týdnem, uvědomila jsem si šokovaná, jsem seděla ve škole v Ann Arbor a starala jsem se o známky. Na chvilku se mi zdálo, jako bych zemřela a přešla do docela jiného života. Zřejmě nemůže být nic zvláštnějšího než to, co teď prožívám. Aileen mi dala svazek materiálů na čtení, abych se začala přizpůsobovat učení Sea Orgu. Otočila jsem na první stranu.

"VÁŠ POST," zněl nadpis.

"Post v scientologické organizaci není nějaká práce. Je to důvěra a křížová výprava."

"Jsme svobodní muži a ženy, pravděpodobně poslední svobodní muži a ženy na Zemi. Pamatujte, že ať se nám stane cokoli, jednoho dne se musíme na Zemi vrátit."

"Když se nám dnes nepodaří vykonat dobrou práci, podruhé už možná nedostaneme šanci."

"A jsem si jistý, že je to tak."

"Takže máme organizaci, máme základnu, kterou musíme podporovat a máme šanci."

"To je více, než jsme měli naposledy, když temnota začala halit svobodu."

"Využijme tedy tuto šanci."

"Když máme organizaci, jako tu naši, je to ta nejlepší příležitost udělat co nejvíce. Tak to děláme!!"

Podepsán L. Ron Hubbard

Těsně před přestávkou na večeři mne supervizorka zaskočila oznámením: "Dnes večer se nestuduje," řekla bez vysvětlení. "Studium nebude."

Antonio za mnou přišel, když jsem si balila věci. "Co kdyby jsi s námi šla na večeři?" pozval mne. "Dnes večer máme pro tebe překvapení."

"A ty mi asi neprozradíš, o co jde, že?" podívala jsem se na něj podezřívavě.

"Obávám se, že si na to musíš počkat," mrkl na mne. Procházela jsem se s Antoniem a Aileen po Alvarado Park. Znechutilo mne zjištění, že v tomto krásném parku přespávají na zemi a na lavičkách stovky alkoholiků .

Antonio a Aileen měli malý byt na druhé straně parku. Když jsme vešli, překvapeně jsem zírala v obýváku na velký klavír koncertních rozměrů. "Ach, Antonio," prosila jsem, "zahraj něco."

"Jen na chvilku," slíbil Antonio. "Máme dnes plány a nechceme přijít pozdě." Sedl si a začal hrát sonátu Scarlatti. Nikdy jsem neslyšela hrát Scarlati tak lehce a radostně.

"To je úžasné," byla jsem nadšená, když skončil. "Okouzlující. Prosím, zahraj ještě něco."

Antonio začal hrát skladbu, kterou jsem neznala. Znělo to jako Liszt, ale nikdy předtím jsem to neslyšela. Je to jako tanec, pomyslela jsem si, když Antonio bez námahy hrál složité a úchvatné pasáže. "Ach, to bylo úžasné," byla jsem okouzlena jeho hrou. "Chtěla bych tu zůstat a poslouchat celý večer jak hraješ. Nemusíme nikam jít," prosila jsem ho.

"Ale ano, musíme," zasmál se Antonio. "Mimochodem, kdykoli sem můžeš ve svém volném čase jít a zahrát si na klavír. Julie nám řekla, že i ty jsi velmi zdatná klavíristka. Až tady budeme příště a budeme mít více času, rádi si tě poslechneme."

"To počká," smála jsem se. "Po tom, co jsem právě slyšela, bych asi nedokázala hrát."

V kuchyňce jsme si dali chutnou večeři. Antonio nás bavil a vyprávěl nám veselé příběhy o nedávných událostech v centru. Po večeři jsem pomohla Aileen s nádobím a zeptala jsem se jí, jak žila, než se přidala k scientologii.

Ukázalo se, že Aileen je z Austrálie, kde pracovala jako učitelka, než ji kamarádka přivedla do scientologie. Okamžitě se přidala k Sea Orgu, "skoro tak, jako ty," řekla a laskavě se na mne podívala. Strávila s "Ronem" několik let na lodi jako jedna z jeho osobních asistentek.

"Jaký je?" zeptala jsem se nedočkavě.

"Ach, to je zkrátka ten nejúžasnější muž, jakého si jen můžeš představit," podívala se na mne roztouženě. "Doufám, že budeš mít štěstí, aby jsi ho jednoho dne viděla. Je velmi mocný. Když jsi poblíž něj, přímo cítíš tu moc a sílu, která z něj vyzařuje. A je tak starostlivý. Opravdu se stará o nás o všechny. To byl jeho nápad založit Celebrity Centrum. Věří, že umělci jsou něco zvláštního, a že by měli mít své vlastní centrum. Chráněné místo, kde si mohou vytvořit vlastní prostor."

Chtěl jsem se ptát dále, ale Antonio nás přerušil. "Už je čas," oznámil.

Zpátky jsme se vraceli parkem.

Když jsme přišli k Celebrity Centru, právě se stmívalo. Dav lidí se tlačil před centrem a pomalu se posouval dovnitř. Na dveřích jsem četla: "NOC CLEARŮ. VSTOUPIT MOHOU JEN CLEAŘI A VYŠŠÍ."

Podívala jsem se na Antonia s otázkou v očích. "Jsi tu s námi," uklidnil mne. "Nikdo se nic nebude ptát. Chovej se tak, jako bys tam patřila.."

Aileen se už ztratila v davu. Antonio se protláčel k opačné straně, kde bylo více místa. U zdi byl výklenek, na který jsem rychle vylezla. Budu mít dobrý výhled na jeviště.

Závěs za učebnou byl odhrnutý a odhaloval široké jeviště a velký místo, kde byly postaveny židle. Většina židlí už byla obsazena. Na závěsu za jevištěm visel velký Hubbardův obraz.

Prohlédla jsem si místnost. Většina lidí vypadala mladě, okolo dvacítky či třicítky. Mnozí z nich byli oblečeni nekonvenčně, barevně a "umělecky". Ve vzduchu visel pocit potlačovaného vzrušení. Hlasy hučely, jak se lidé cestou k židlím vzájemně zdravili s přáteli.

Vzduch byl horký a těžký. Bylo cítit vlhkost mnoha těl v místnosti. Setřela jsem si krůpěje potu z čela. Náhle se na scéně objevila Aileen. Přivítal ji bouřlivý potlesk. Očividně byla oblíbená. Potlesk trval dlouho. Nakonec hluk utichl.

"Vítám vás na Noci Clearů," přivítala Aileen obecenstvo. "Dnes večer pro vás máme pár vzrušujících překvapení, o kterých už teď vím, že se vám budou líbit. Jsem potěšena, že vás tu dne všechny vidím a jsem nadšena z toho, že tu každý z vás dnes večer může být. Dnešní večer totiž bude speciální."

"Jako první věc dnešního večera představíme naše nové Cleary. Každého, kdo se stal klírem od naší poslední Noci Clearů. A představovat je bude náš zvláštní host, John McMaster!"

John McMaster byl ctihodným světcem scientologie, prvním Clearem. Jeho jméno znal dobře každý v Scientologii.

Když vstoupil, štíhlá postava v bílém roláku a tmavém obleku zdůrazňující jeho čistou tvář a sněhobílé vlasy, obecenstvo spontánně vstalo a začalo rytmicky tleskat. Ozývaly se výkřiky.

Trvalo pár minut, než potlesk skončil.

John McMaster začal mluvit tichým a jemným, ale přitom důrazným hlasem. Všichni se snažili zachytit každé slovo. Pozdravil všechny a začal mluvit o lodi, kde je Ron, odkud právě přijel. "Ron vám posílá lásku a očekává od vás všech to nejlepší," řekl. "Chce vám dát najevo, že je velmi hrdý na to, co každý z vás dělá, abyste rozšířili scientologii po celém světě. Jako uměleci máte, každý z vás, v tomto díle životně důležitou roli a jako umělci máte mnoho jedinečných příležitostí podělit se o toto úžasné poznání s lidmi po celém světě, s těmi, kteří jsou připraveni ho přijmout. A Ron chce, abyste věděli, že si váží všeho, co každý z vás dělá, abyste z tohoto světa udělali lepší místo pro všechny, bezpečné místo, kde mohou všichni lidé, včetně umělců, svobodně žít a tvořit. A chtěl po mně, abych vám řekl, že vás všechny miluje."

Když udělal pauzu, z obecenstva zazněl jásot. Následoval další potlesk.

McMaster pokračoval s příběhy o životě na lodi, o nedávných "ziscích", které scientologie dosáhla na celém světě. "Je to jen otázka času, než budeme planetou klírů, na které můžeme založit naši novou civilizaci (New Civilization). Potom celé lidstvo dosáhne cíle, které Hubbard vytyčil na začátku této velké cesty. Svět bez nemocí, šílenství a válek. Krásnou Novou Civilizaci, kde člověk může svobodně naplnit své sny. Svět, který můžeme s hrdostí odevzdat svým dětem a vědět, že se noční můry minulosti už nikdy nezopakují."

Opět pauza pro potlesk.

"A teď," pokračoval, "je tu to, na co všichni čekáte. Máme zde seznam všech, kteří se stali klíry za minulý měsíc. Aileen a já vám je přečteme po jednom a oni si postupně přijdou převzít své certifikáty. Takže začínáme."

Aileen přistoupila k mikrofonu. "Prvním Clearem je ...," udělala pauzu pro efekt, "Michael Ryan."

Mladý muž v první řadě vyskočil na jeviště. Aileen mu podala certifikát a objala ho. Podala mu mikrofon.

"Teda, páni," oslovil obecenstvo. "Řeknu vám, toto musíte zažít všichni. Je to ten nejvelkolepější zážitek, jaký si můžete představit. Věděl jsem, že to bude dobré, ale je to ještě lepší, než jsem si představoval. Jsem zcela key-out. Cítím se, jakobych seděl na vrchu této planety. A vím, že už nic, nic mne nemůže opět postavit do role efektu." Otočil se k Hubbardovu portrétu.

"Díky, Rone, za tento neuvěřitelný dar." Vrátil mikrofon Aileen a uklonil se obecenstvu. Obecenstvo ho odměnilo jásotem a dalším rytmickým potleskem.

John McMaster přečetl dalšího nového Cleara: "Nancy Stephensonová," Mladá dívka elegantně přišla k němu a převzala svůj certifikát. Vzala si mikrofon a nesměle se podívala na obecenstvo.

"Jsem už deset let v scientologii," řekla potichu s evropským přízvukem. "Měla jsem tu čest pracovat s Ronem v Saint Hillu i na lodi. Když jsem se seznámila se scientologií, věděla jsem, že jsem si našla novou rodinu. A viděla jsem zázraky díky technologii, kterou vy všichni máte k dispozici. Opravdu nedokáži vyjádřit to, jaké je to být klírem. Myslím, že když si představíte to nejlepší ve svém celém životě a potom si dokážete představit něco tak desetkrát lepšího, budete mít zhruba představu o tom, co to je Clear. Teď, když jsem sama klírem, chci pracovat pouze na tom, abych předala tuto zázračnou technologii i zbytku planety."

Další potlesk.

Několik dalších nových Clearů vyšlo na scénu a převzalo certifikáty. Jejich projevy byli stále fantastičtější a fantastičtější. Jeden člověk, vypadal asi tak na třicet, vyprávěl o svých zážitcích s exteriorizací.

"Sotva tomu uvěříte," říkal okouzlenému obecenstvu, "ale potom, co v noci uložím své tělo na postel a nechám ho spát, opustím ho a mohu jít kamkoli na této planetě. Minulou noc jsem se potápěl ve vlnách na Bahamách. Šel jsem do Londýna a užíval si tam zábavu. Potom jsem vyrazil do vesmíru a procestoval několik planet daleko od Země. Tome neuvěříte, dokud to sami nezažijete. Mohu vám jen říci, že tech je i tam. Ron to pro nás všechny připravil. Všechno, co musíme udělat, je jen projít po cestě, kterou nám dal. Je to opravdu cesta k absolutní svobodě." Odešel za zvuků divokého potlesku.

Následovali další neuvěřitelné příběhy. Jeden muž mluvil o tom, jak v noci opustil své tělo a zabránil vraždě v sousedním domě. Dokázal telepaticky odzbrojit vraha a vyděsit ho tak, že utekl. Další mluvil o tom, jak hýbal oblaky, aby změnil počasí ve městě.

A ještě jeden Clear mluvil o tom, jak ztrojnásobil svůj obchodní obrat díky síle svých "postulátů". Po skončení projevů přišla na scénu Aileen.

"A teď," obrátila se k velkému portrétu Hubbarda na závěsu, který sloužil jako pozadí, "vzdejme čest člověku, který nám toto všechno umožnil, L. Ron Hubbardovi."

V té chvíli každý v hledišti povstal.

"Hip, hip, hurá!" křičeli a při poslední slabice zdvihli do vzduchu pravou ruku.

"Hip, hip, hurá!" salutovali nadživotnímu obrazu Rona.

"Hip, hip, hurá!" vykřikli ještě jednou a potom vypukl divoký potlesk.

Podívala jsem se na Antonia. "Je to doopravdy?" zeptala jsem se ho.

"Ano," usmál se, "to je doopravdy."

Aileen si vyžádala ticho.

"A nyní," usmála se klidně na obecenstvo, "budeme mít skupinový procesing. A potom příjde zvláštní překvapení. Antonio nás pobaví speciální hudbou."

Dav se utišil.

"Takže nyní začneme s procesem na "havingness" (vlastnění)."

Otočila jsem se k Antoniovi a chtěla se ho zeptat, ale ukázal mi, že mám mlčet.

"OK," začala Aileen. "Zaměřte bod v místnosti." Ticho.

Zaměřte bod? Měla jsem pocit, že mi něco uniklo. Jak to, že zaměřte bod? Jak se něco takového dělá?

Každý v obecenstvu byl tiše. Asi to znamená, pomyslela jsem si, že si vyberete nějaké místo v této místnosti a soustředíte se na něj. Zkusila jsem to. Nic se nestalo.

"Nyní," zadala Aileen další úkol, "zaměřte jiný bod v místnosti." Další ticho.

"Nyní zaměřte bod na podlaze." Hlavy se sklonily dolů.

"Zaměřte bod na přední stěně." Stále ticho.

Pokračovala v příkazech. Obecenstvo její příkazy tiše poslouchalo.

"Nyní se neotáčejte a zaměřte bod na zadní stěně."

"Nyní zaměřte bod ve svém těle."

"Zaměřte jiný bod ve svém těle."

"Zaměřte jiný bod v místnosti."

Takto pokračovala několik dalších minut Z obecenstva nevyšel ani hlásek. Potom Aileen příkazy změnila.

"Nyní si uděláme cestu vesmírem," řekla. "Tady jsou vaše příkazy."

"Nejprve buďte blízko Země." Jako předtím, obecenstvo mlčky následovalo její příkazy.

"OK. Nyní buďte u Měsíce." Několik sekund ticha.

"Buďte u Slunce." Ticho.

"Buďte u Měsíce." Ticho.

"Nyní najděte kámen." Ticho.

"Vstupte do něj." Ticho.

"Vystupte z něj." Příkazy pokračovaly.

"Buďte ve středu Země."

"Buďte u Marsu."

"Buďte ve středu Marsu."

"Buďte na povrchu Marsu."

Podobné příkazy zadávala i u ostatních planet.

"Nyní," pokračovala hlasem, který měl na obecenstvo hypnotický účinek, "zavřete oči a najděte zadní horní roh místnosti." Bylo ticho.

"Nyní najděte druhý horní roh za vámi."

"V pořádku, nyní se držte těchto dvou rohů a nemyslete."

"Nyní najděte třetí roh za vámi."

"Nyní najděte čtvrtý zadní roh."

"Nyní se držte všech osmi rohů místnosti. Seďte, opřete se a nemyslete." Následovala dlouhá chvíle ticha. Snažila jsem se držet příkazu, duševně jsem se soustředila na rohy místnosti. Chtěla jsem někomu položit pár otázek o tom, co to vlastně děláme, ale věděla jsem, že nyní na to není ten správný čas.

"Nyní," Aileenin hlas zazněl jasněji, "najděte někoho blízko sebe a řekněte mu něco, co se vám na něm líbí."

V místnosti nastal šum, jak každý plnil příkaz.

Podívala jsem se na Antonia. "Velmi se mi líbí, jak hraješ na klavír," řekla jsem mu.

"A mně se líbí tvé nadšení," opětoval mi úsměv.

"Nyní najděte někoho dalšího v místnosti a řekněte mu něco, co se vám na něm líbí."

Obecenstvo opět zašumělo.

"Zůstaň tady," řekl mi Antonio. "Musím jít dopředu." Zmizel v davu v zadní části místnosti.

Vzduch v místnosti byl sotva dýchatelný. Pomyslela jsem si, jak je dobře, že nemám klaustrofobii. Vlhkost a teplota rostli díky přítomnosti tolika lidí v jedné místnosti.

Aileen ukončila skupinový proces a zavolala Antonia na jeviště. Přivítal ho nadšený potlesk.

Sedl si za klavír. Zahrál několik kusů ze Scarlatti a já si pomyslela, že to je jeho specialita. Potom zahrál pár skladeb od Chopina, nějaké předehry a Mazurku.

Potom zastavil a čekal, až se obecenstvo utiší.

Otočil se k obecenstvu. "Vesmírná hudba," oznámil s úsměvem. Podíval se na mne a mrkl.

Potom začal improvizovat. Opřela jsem se a vychutnávala hudbu. Ta hudba se nepodobala ničemu, co jsem kdy do té doby slyšela. Byl to čirý zvuk. Bylo lehké nechat myšlenky putovat a představovat si obrazy vzdáleného vesmíru, tajemných planet, mléčných shluků galaxií, vybuchujících hvězd křižujících vesmír. S obdivem jsem poslouchala impresionistické zvuky, které vyluzoval z klavíru, divila jsem se, jak dokáže vytvořit takové efekty. Příliš brzo hudba skončila.

Obecenstvo vyskočilo a několikrát vyvolalo Antonia před oponu.

Aileen se vrátila na jeviště s Antoniem a ještě jednou se otočila k Ronovu portrétu na zadní stěně. Obecenstvo ještě jednou rytmicky zatleskalo.

"Hip, hip, hurá!" křičeli opět s divokým potleskem.

"Hip, hip, hurá!"

"Hip, hip, hurá!"

Potlesk pokračoval dlouho, předlouho. Podívala jsem se na hodinky. Byla téměř půlnoc.

Antonio se opět objevil po mém boku.

"Tak co?" provokoval. "Jak se ti to líbilo?"

"Ach, Antonio, to bylo úplně super. Hrál si geniálně. Hlavně tu vesmírnou hudbu. Chtěla bych to poslouchat celou noc."

Lidé začali odcházet úzkou chodbou.

Rozloučila jsem se s Antoniem a odešla domů.

Ať byly mé životní priority před pár hodinami jakékoli, teď je nahradila jediná mocná touha, proti které všechny ostatní cíle bezmocně vybledly.

Podívala jsem se na hvězdy na jasném západním nebi.

Teď mi záleželo jen na jediném.

Chtěla jsem být CLEAR!

*

Scientologické výrazy:

PTS Potential Trouble Source (PTS) = potenciální zdroj problémů; je to osoba, která je nestabilní, chybuje, je nemocná, emočně často "lítá" nahoru a dolů; je ve spojení s utlačovatelem, SP (Suppresive person). Scientologové požadují po PTS osobě, aby utlačovatele zvládla nebo se od něj oddělila.

SP zkratka od Supresive Person = utlačovatelská osoba, osobnost; někdy označováno také jako "travič studní"; jako SP scientologové prohlašují i své "třídní" nepřátele (psychology a psychiatry, v podstatě všechny novináře, bývalé členy sekty, kteří promlouvají o praktikách unvitř scientologie).

ASIST znamená anglicky pomoc, asistence (anglicky se píše se dvěmi 's', assist). Je to metoda, kdy se snaží prováděním určitého postupu zmírnit fyzickou bolest nebo jiné současné potíže. Asistů je celá řada, např. dotykový, nervový, kontaktní, orientační, ...

ORZÍCH tvar od org, organizace; "org" je v scientologii zkratka pro organizaci; scientologové říkají např. jdu do orgu.

EFEKT efekt x příčina, být ovládán x ovládat;
tímto se odkazuje na vliv podvědomí – reaktivní mysli, pod jejímž vlivem byl a nyní jako Clear se z tohoto vlivu vymanil.

© 2008-2011 www.R-FACTOR.cz / aktualizováno 31.07.2011

DOPORUČUJEME
Logo Rolling Stone

UVNITŘ SCIENTOLOGIE

REPORTÁŽ

časopisu Rolling Stone popisuje Scientologickou církev, její nápravné programy a ideologickou indoktrinaci.

@

Galaktický krutovláce Xenu.

ZA MOSTEM JE XENU

KNIHA

popisuje život v sektě. Jak se Margery dostala k scientologům a jak přišla téměř o všechno; o peníze, iluze a málem i o svou rodinu a život.

@

Ilustrace k filmu 1984 podle románu Goerga Orwella.

GEORGE ORWELL, 1984

FILM

natočený podle Orwellova románu 1984. Hubbard v jedné přednášce řekl, že takto by vypadal svět při tajném používání scientologie.